TÁBOR/Uctívaným patronem národa Krhútů je bůh potrubí a kanalizace Lomikel FRANČINA HUŤ - Kdysi to bývala sklářská vesnice se zhruba 150 obyvateli. Po válce zpustla a dnes ji připomínají jen zarostlé ruiny, které skrývají mnohá nebezpečí. Pod rybníčkem, který kdysi Frančinu Huť zdobil, zbyla však pěkná loučka, na které se pravidelně každé léto usazují skauti ze střediska Český lev v Chomutově. Ruinám vesnice se sice vyhýbají, zato jsou pány celého okolí.
Louka zdarma
"Děláme vlastně tábory nejen pro skauty, ale také pro ostatní děti. Skautské jsou vedeny klasickým skautským způsobem, ostatní zálesáckým způsobem," řekl nám v úvodu náš průvodce táborem Zbyněk Nejezchleba.
Na Frančinu Huť jezdí chomutovští skauti od roku 1995. Louku obhospodařuje Zemědělské družstvo Puclice, které ji táborníkům pronajímá zdarma. "Nájem neplatíme, musíme však vždy uspořádat jednu brigádu a po skončení všech turnusů uvést louku do původního stavu," vysvětluje průvodce.
Krhúti
Letos vymysleli vedoucí tábora tematickou hru, která se jmenuje 'Po stopách národa Krhútů . Krhúty vymyslel kdysi dávno dnes už téměř zapomenutý spisovatel Ervín Hrych. Tento fiktivní národ má své vlastní dějiny, svůj jazyk, svá vlastní pravidla a obyčeje. Děti na táboře se s krhútským životem seznamují formou různých soutěží a her. Podle krhútských pověstí bojovali táborníci o Lucku, sledovali Pivoje (obdoba slovanského Bivoje) atd. "Samozřejmě, že si děti plní také základní skautské úkoly," říká Zbyněk Nejezchleba. Světluškám a Vlčatům, tedy nejmladším skautům, vrcholí táborem celoroční činnost. Starší děti pak pomáhají mladším v plnění úkolů a ti úplně nejstarší jsou zde v roli pomocných vedoucích. Chomutovští skauti si dokonce sami vaří. "Hlavní kuchař je povoláním chemik, takže k přípravě jídla má velice blízko," dodává žer¬tem Z. Nejezchleba
Lomikel
Táborníci na Frančině Huti
mají také svůj kult, který uctívají. Je jím bůh potrubí a kanalizace Lomikel. V létě se Lomikel objevuje v pět hodin ráno, je 93,5 centimetru vysoký, má tvar rovnoramenného trojúhelníku a jeho spodní část se nazývá vrávor. Každé družstvo v táboře si jednoho svého Lomikela vyrobilo ze surovin, které posbíralo v okolním lese.
Krhúti a Lomikel, to není zdaleka vše, čím se děti na Frančině Huti zabývají. Chodí se koupat, sbírat lesní plodiny, pořádají výlety. Minulý týden se byly podívat v Horšovském Týně. Trojici malých skautíků jsme zastihli při zvláštní činnosti. "Nasbírali jsme choroše a z nich vyrábíme pomocí vodovek, papíru, mechu, jehličí a dalšího materiálu různé modely," řekl nám jeden z kluků. V sobotu večer pak absolvovali všichni rozlučkový táborák s pestrým programem. Včera louku vyklidili pro další, letos již poslední turnus.
Hospodaření
Jak jsme již uvedli, jídlo si táborníci připravují sami. Většinu zásob si dovezli a pravidelně dovážejí. "Nakupujeme
ve velkoskladě v Tachově. Je to pro nás schůdnější cesta než do Domažlic. Čerstvé pečivo nám pak vozí do Železné pekárny," informoval nás Zbyněk Nejezchleba.
Zcela soběstačný je tábor s vodou. Ve vsi byl silný pramen, který funguje dodnes. Samospádem putuje voda do tábora, kde si mohou nejen vařit a umývat se, ale zřídili si zde také provizorní sprchu.
Závěrem
A závěrem si povězme ještě něco o Krhutech: Krhútské délkové míry:
Základní jednotkou je jedna prť (50 cm). Dvě prtě tvoří půlče. Tři prtě jsou karcoch, Čtyři prtě, tj. 2 metry, jsou jeden celoch. Čtvrtina prtě je čtvrtprť (12,5 cm); půlprť se nepoužívá. Nejmenší jednotkou je pidiprť, tj. 2 cm.
Jednotka žíznivosti je 1 žíž. Ten je dán jedním normálním napitím člověka, který měl žízeň. (Do půllitru piva se vejdou 3 žíže, do čtvrtky vína 4, do štamprle kořalky 1. 10 piv slove jedna pivohouš.) Dvanáct žížů tvoří jeden tas, 12 tasů jeden dalík. Člověk, který vypil 10 piv, 4 čtvrtky vína a 4 štamprle kořalky, měl žízeň.